Gell-Mann, Murray Americký fyzik, který nezávisle na Zweigovi pracoval na metodì systematizace hadronù (tìkých èástic). Teoreticky pøedpovìdìl existenci kvarkù, ze kterých jsou hadrony sloeny. Dvojice kvark-antikvark vytváøí tzv. mezony a trojice kvarkù tzv. baryony. Mezi nì patøí napøíklad proton a neutron, ze kterých jsou vystavena atomová jádra. za svou práci získal Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1969.
Jako patnáctiletý zaèal studovat Yalskou universitu, po válce studoval na MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde získal PhD v roce 1951. Od roku 1952 pracoval v Ústavu jaderného výzkumu pøi universitì v Chicagu. Od roku 1955 pracoval v California Institute of Technology, v roce 1967 byl jmenován profesorem teoretické fyziky.
Gell-mann zavedl v roce 1953 podivnost (kvantovou vlastnost mezonù a baryonù obsahujících s kvark). V roce 1961 navrhl klasifikaci silnì interagujících èástic, které uspoøádal do pøíbuzenských multipletù obsahujících 1, 8, 10 nebo 27 èlenù podobných vlastností. Na základì této klasifikace pøedpovìdìl existenci kvarkù,. ze kterých jsou tyto èástice sloeny. Prvním úspìchem nové teorie byla pøedpovìï existence èástice omega minus, která byla objevena v roce 1964. | |
|
