Ruska, Ernst August Friedrich Nìmecký fyzik, elektroinenýr a dritel Nobelovy ceny za fyziku pro rok 1986 za návrh prvního elektronového mikroskopu a dalích vylepení tohoto zaøízení. O cenu se dìlí spolu s Gerdem Karlem Binnigem z Nìmecka a Heinrichem Rohrerem ze výcarska, kteøí cenu obdreli za návrh vzorkovacího tunelového mikroskopu.
Narodil se v Heidelbergu. V roce 1931 dostal titul elektroinenýr na universitì v Berlínì a o dva roky pozdìji také titul Ph.D. V roce 1937 pøijal místo v laboratoøích Siemens-Reiniger-Werke. Zùstal zde a do roku 1955, kdy se stal øeditelem Institutu pro elektronovou mikroskopii, který byl zøízen pøi Fritz Haberovì institutu. V tée dobì uèil jako profesor na Berlínské technice a to od roku 1957 a do roku 1972, kdy odeel do dùchodu.
Pøed tím, ne opustil ve tøicátých letech universitu v Berlinì, ji pøispìl k vìdeckému poznání. Vìdìl, e elektrony mají vlnový charakter a vìøil, e je pùjde vyuít k podobným úèelùm jako svìtlo. Ruska doufal, e magnetické pole mùe ovlivnit svazek elektronù, pøípadnì ho zaostøit. Poté, co si vechny pøedpoklady ovìøil experimentálnì, zaèal vytváøet elektronový mikroskop. Ruska si uvìdomil, e zvìtení elektronového mikroskopu bude mnohem vìtí ne u jeho optického protìjku, protoe vlnové délky elektronù jsou mnohem kratí ne vlnové délky viditelného svìtla. V 1932 Ruska a spolupracovníci, nìmecký fyzik Max Knoll (pod jeho vedením dostal doktorát) postavili první primitivní elektronový mikroskop. Pøestoe to byl jen první pokus a mikroskop nebyl pøímo pouitelný dokázal pozorované pøedmìty zvìtit 400×. | |
|
